Biofeedback institut

Supervize

Supervizní sezení

Supervize jsou pravidelná online setkání pro absolventy kurzů a uživatele přístroje. Probíráme konkrétní případy, měření a otázky z praxe. Záznamy jsou k dispozici v členské sekci.

Proběhlá a plánovaná sezení

  • Diagnostika a tréning v praxi

    8. září 2026

    Koupit vstup za 30 €

    Praktický nácvik diagnostiky (nastavenie amplitúdy a frekvencie, protokol otvorené/zavreté oči) a bihemisférneho tréningu, doplnený o konkrétne prípady z praxe – dieťa s poruchou autistického spektra neznášajúce prerušenie tréningu a diskusia o ADHD a hyperaktivite verzus nízkej energetickej kapacite.

  • Technika mozkový strom

    2. června 2026

    Koupit vstup za 30 €

    Supervize zahŕňa nácvik nastavenia diagnostických okien a ručného počítania vĺn na EEG krivke vrátane rozlišovania tepovkových artefaktov od skutočnej aktivity. Rozoberá sa prípad 35-ročnej ženy s podozrením na ADHD, u ktorej extrémne ostrý graf poukazuje aj na metabolickú a gastrointestinálnu súvislosť, a pôvod ADHD symptomatiky v prenatálnom, perinatálnom a ranom období. Druhá polovica sezení je venovaná projektívnej technike „mozgový strom“ – jej zadávaniu, interpretácii na konkrétnom prípade a využitiu pri práci s tínedžermi aj v skupinových teambuildingoch.

  • Diagnostická pomůcka

    12. května 2026

    Koupit vstup za 30 €

    Supervize začíná praktickou ukázkou nového diagnosticko-terapeutického dotazníku, který podle odpovědí rodiče vyhodnotí, která oblast mozku dítěte (kmen, limbický systém, mozeček nebo konkrétní oblast kortexu) je oslabená či poškozená, včetně chystaných terapeutických karet ke každému nálezu. Následuje rozbor čtyř kazuistik: hyperaktivní šestiletý chlapec, u kterého EEG ukazuje kmenový, nikoli kortikální původ potíží; dvaadvacetiletá žena s podezřením na PTSD, jejíž kresba stromu odhaluje parentifikaci emočně nezralou matkou; jednadvacetiletý muž se zvažovanou diagnózou AuDHD, kde EEG spíš ukazuje nezralost kortexu na hranici theta-alfa než skutečný autismus; a sedmiletý chlapec s poruchou pozornosti a senzorickým přetížením. U každého případu jsou probrané EEG nálezy i konkrétní terapeutická doporučení.

  • Neurodivergence a ADHD

    21. dubna 2026

    Koupit vstup za 30 €

    Supervize probírá čtyři případy a uzavírá rozsáhlou přednáškou o neurodivergenci. U dvanáctileté dívky s úzkostmi a podezřením na tetanii ukazuje EEG extrémně pomalý rytmus a dominanci dorzálního parasympatiku po porodu sekcí s dvojitým obtočením pupečníkem – doporučena kraniosakrální práce a vestibulární stimulace houpáním místo přímého neurofeedbacku. U patnáctileté dívky se sociální fobií a panickými atakami stojí za symptomatikou dezorganizovaná vazba a prenatální stres matky, řešením je nejdřív práce s matkou. Třetí případ, muž s podezřením na poruchu osobnosti, má zdravý kortex, ale celoplošně zvýšené napětí – doporučena tělová terapie místo verbální, kresba stromu odhaluje parentifikaci z dětství. Čtvrtý případ, žena s raným traumatem a zvažovaným ADHD, má na EEG typický obraz posttraumatické stresové poruchy (narušená prefrontální kůra, plochý zadní mozek) spíš než ADHD. Přednáška pak rozebírá čtyři hlavní symptomy ADHD a neurodivergence – selektivní pozornost, impulzivitu, hyperaktivitu a exekutivní funkce – včetně jejich prenatálních příčin (nedostatek železa a jodu, testosteron a kortizol) a vysvětluje, proč nemá smysl trénovat frontální oblasti u dětí mladších 13 let.

  • Mylná diagnóza Aspergerova syndromu

    10. března 2026

    Koupit vstup za 30 €

    Supervize řeší dva případy. První je 12letý chlapec s dřívější diagnózou Aspergerova syndromu, u kterého anamnéza (těžký porod s Kristellerovou expresí, blokády v oblasti atlasu a lební báze) i chování v ordinaci ukazují spíš na následky porodního traumatu a silnou parentifikaci vůči nestabilní matce než na skutečný Aspergerův syndrom – EEG potvrzuje zpomalený frontální rytmus a přetížení limbického systému. Druhý případ je 21letá klientka s podezřením na ADHD a depresivní poruchu na pozadí chaotického dětství (závislý otec, časté konflikty v rodině), na jejímž záznamu je krok za krokem ukázána diagnostika: nestabilní frontální alfa, rozpad rytmu při zátěži a typický obraz frontálního zpomalení, který provází pocity prázdnoty a potíže s plánováním.

  • Podezření na PAS u batolete

    10. února 2026

    Koupit vstup za 30 €

    Supervize rozebírá případ chlapce (1 rok 7 měsíců), který přichází na konzultaci pro podezření na opožděný vývoj řeči a symptomatiku podobnou poruše autistického spektra. Na příkladu je ukázána metoda odlišení PAS od jiných příčin: přednáška prochází porodní anamnézou (komplikovaný druhý porod, tlačení, promodralé dítě, následná diagnóza torticollis a diastázy) a ukazuje, jak z ní vyplývají neuromotorické, neurosenzorické i metabolické symptomy, které se navenek podobají autismu, s důrazem na potřebu spojení v prvním půlroce života. Druhá část je diskuze nad případem dospělého muže s podezřením na ADHD, jehož EEG ukazuje spíše nedostatek kortikální energie než klasickou hyperaktivitu, a nad tím, proč je pro něj vhodnější psychoterapie než samotný biofeedback. Závěr patří krátké ukázce příštího případu — chlapce s aspergerovskou symptomatikou, která se ve skutečnosti ukáže být důsledkem citové nezralosti rodiče.

  • Alzheimer a parkinson v EEG

    20. ledna 2026

    Koupit vstup za 30 €

    Přednáška ukazuje Alzheimerovu i Parkinsonovu chorobu jako důsledek rozpadu synaptické sítě a mozkových sítí, nejen otázku stárnutí – s odkazem na Davida Permuttera (inzulinová rezistence, zánět, keto strava) a Gabora Mátého (potlačování potřeb a emocí, celoživotní orientace na starostlivost o druhé jako spouštěč). Popisuje typický EEG obraz obou chorob (spektrální zpomalení, nárůst delta/theta, pokles alfy hlavně vzadu) a roli biofeedbacku, stravy a psychoterapie v jejich zpomalení. Diskuze rozebírá tři případy: matku s Alzheimerem, kde biofeedback bez souběžné práce s výživou a emocemi nestačí; dědečka se smíšenou parkinsonsko-alzheimerovskou symptomatikou a extrémně zpomaleným EEG; a mladého muže s podezřením na ADHD, u kterého diagnostika i anamnéza (komplikovaný porod, raná dráždivost) ukazují spíš na vývojové trauma než na ADHD.

  • Disociace

    15. prosince 2025

    Koupit vstup za 30 €

    Přednáška rozebírá disociaci jako obranný mechanismus mozku na příkladu fotografie tří lidí po tsunami – matky, dívky a chlapce – kteří na stejnou událost reagovali třemi odlišnými EEG obrazy. Popisuje vznik disociace z nedostatečného připoutání v raném dětství, její projevy (amnézie, depersonalizace, derealizace, disociativní porucha identity) i terapeutické přístupy podle typu – aktivní analytická levá hemisféra, senzoricky zahlcený vyděšený stav, kompletní odpojení. Druhá část je supervize praktických otázek biofeedbacku: kalibrace zpětné vazby, práce s vysokým napětím, test regulace autonomního nervového systému kreslením vln, i konkrétní kazuistiky – ADHD s tikovou poruchou, dítě potřebující hlas terapeuta jako doprovod, alopecie jako transgenerační trauma matky, a diskuze o financování terapií přes zdravotní pojišťovny.

  • Dvojčata a cévní mozková příhoda

    18. listopadu 2025

    Koupit vstup za 30 €

    Supervize rozebírá dva případy. Prvním jsou sourozenecká dvojčata narozená v sedmém měsíci těhotenství císařským řezem – chlapec se strachem spát sám a mírně zvýšeným napětím při zavřených očích, a jeho sestra s výrazně zvýšenou deltou, chybějící alfou a kognitivními obtížemi (dyslexie, dysgrafie, ADHD podezření), u níž diagnostika ukazuje problém na úrovni mozkového kmene a limbického systému spíš než kortexu – doporučeno kraniosakrální ošetření porodního traumatu místo biofeedbacku. Druhý případ je 24letá klientka po cévní mozkové příhodě s oslabenou levou rukou, u které se řeší trénink pravé frontální oblasti a technika zrcadlového boxu pro obnovu automatických pohybových drah. Závěrečná část je věnována obecné technice tréninku klientů s velmi nízkou amplitudou alfa – jak terapeut vytvoří bezpečné prostředí (zátěžové deky, aromaterapie, tlumené světlo, barvy, hlasitost odměny), aby si nervový systém poprvé dovolil předat kontrolu někomu jinému.

  • DMO v EEG

    22. října 2025

    Koupit vstup za 30 €

    Přednáška vysvětluje dětskou mozkovou obrnu (DMO) jako skupinu neurologických poruch motoriky způsobených poškozením vyvíjejícího se mozku – od porodních komplikací přes infekce až po transgenerační vlivy – a rozebírá její formy podle postižené části těla (monoplegie, hemiplegie, diparéza, kvadruplegie) i podle EEG obrazu (spastická s rychlým ostrým rytmem, dyskinetická s pomalým rytmem a vysokou amplitudou, ataxická a smíšená forma), včetně praktických zásad tréninku – práce s tělesným napětím dřív než se snižováním delty, využití hmatové a sluchové zpětné vazby u malých dětí. Druhá část je supervize konkrétních případů: pětiletá dívka s hemisférovou asymetrií, sedmdesátičtyřletý muž s expresivní afázií po cévní příhodě, pětiletá dívka s extrémně vysokou alfou jako projevem ochranné disociace po raném traumatu, mladá žena nacvičující pohyb ruky po cévní mozkové příhodě pomocí zrcadlové terapie (mirror box) v kombinaci s biofeedbackem, a senioři s nespavostí, kde se řeší, kdy problém není čistě kortikální.

  • Asperger v EEG

    9. září 2025

    Koupit vstup za 30 €

    Přednáška se věnuje Aspergerovu syndromu z pohledu EEG diagnostiky a vývojové neurologie. Popisuje typický klinický obraz (poruchy sociální interakce, stereotypní zájmy, senzorická přecitlivělost), předpokládané příčiny vzniku (prenatální stres matky, porodní trauma, raná deprivace vztahové vazby) a čtyři charakteristické EEG obrazy – frekvenční a amplitudovou hemisferální asymetrii, rebound efekt jako projev úzkosti a frekvenční nestabilitu. Závěrečná diskuze srovnává Aspergerův syndrom s ADHD a hledá rozdíly v jejich neurofyziologickém pozadí.

  • Porodní trauma

    18. června 2025

    Koupit vstup za 30 €

    Přednáška vysvětluje, co skutečně definuje traumu – neočekávanost, absenci řešení v moment zážitku a osamělost bez pomoci – a proč je nutné rozlišovat trauma s velkým T (katastrofické události, válka, znásilnění) od traumy s malým t (nenaplněné základní potřeby bezpečí a přijetí). Ukazuje na reálném porodním videu i kazuistikách, jak konkrétní průběh porodu (protahovaný porod, tažení kleštěmi, tlačení dítěte zpět do porodních cest, nadměrné dávkování oxytocinu) zapisuje do mozkového kmene a limbického systému prototypické reakční vzorce, které se projeví až s dozráváním kůry – jako tiky, koktavost, úzkosti nebo neschopnost zastavit se. Závěr patří přístupu k terapii podle Petera Levina: práci s tělem, dokončování nedokončených pohybů a budování bezpečí v malých krocích, ilustrované kazuistikou dívky, se kterou terapeutce trvalo patnáct sezení, než se jí podařilo navázat kontakt.